Akce SLSZ v roce 2005

Tento vědecký pracovní den se konal v Lékařském domě v Praze a zúčastnilo se ho 102 lékařů z celé České republiky, z toho 69 členů SLSZ.

První vystoupení měla připraveno Doc. MUDr Marie Staňková, CSc., vedoucí AIDS centra Bulovka. Ve své zajímavé přednášce zdůraznila zákeřnost a nebezpečnost onemocnění AIDS, uvedla, že se jedná o pandemii, která má nyní za následek v celém světě 65 mil. infikovaných lidí, přičemž 25 mil. po propuknutí AIDS již zemřelo. V ČR bylo ke konci roku 2004 evidováno 665 nakažených virem HIV, u 184 pacientů došlo k rozvoji AIDS. Zabývala se prevencí , etiologií, diagnostikou a hlavně možnostmi léčení tohoto závažného onemocnění, proti kterému nebyl doposud nalezen kausální lék. Přesto již byly zaznamenány úspěchy antiretrovirové léčby, která dovede oddálit vlastní propuknutí tohoto smrtícího onemocnění. V další části se MUDr Staňková věnovala léčbě komplikací – tzv. „malých a velkých“ oportunních infekcí a malignit, které lze léčit pouze symptomaticky, v ČR se touto problematikou zabývá 7 center pro léčbu AIDS.

Tradičně poutavé sdělení měl připraveno prim. MUDr Jan Martínek z IKEM Praha, které bylo zaměřeno na zánětlivá onemocnění tenkého a tlustého střeva. Z nespecifických zánětů se zde nejvíce věnoval Crohnově chorobě a ulcerosní kolitidě jako nejčastějším chorobám této kategorie. Provedl srovnání obou onemocnění z hlediska pravděpodobné etiologie, klinického a paraklinického nálezu, seznámil všechny přítomné s novinkami v léčení obou chorob, které jsou považovány za prekancerózy.

Obě přednášky byly následovány živou a bohatou diskusí přítomných lékařů, na jejichž dotazy oba přednášející erudovaně odpovídali

 


 

Vědecký pracovní den byl uspořádán opět v Lékařském domě v Praze a zúčastnilo se ho 129 lékařů z celé ČR, z toho 82 členů SLSZ.

Vědecko-pracovní setkání zahájila předsedkyně SLSZ JEP MUDr Ljiljana Bojičová, která přivítala všechny posluchače a uvedla prvního přednášejícího Doc. MUDr. Martina Bojara, CSc., přednostu neurologické kliniky FN Motol, který měl připravenu přednášku na téma Kognitivní poruchy z pohledu neurologa, diagnostická, léčebná i posudková úskalí.

MUDr. Bojar zpočátku své přednášky vymezil pojem kognitivní porucha, zdůraznil nutnost důkladného vyšetření každého potenciálního jedince, který by mohl kognitivní poruchou – resp. demencí trpět, všemi dostupnými klinickými i paraklinickými metodami k vyloučení jiné etiologie poruchy. Teprve po jednoznačném vyloučení organické příčiny je možné uvažovat o některém onemocnění z kategorie kognitivních poruch. Jmenoval zde základní rozdíly mezi demencí Alzheimerovou, Pickovou, nastínil odlišnosti od běžných poruch psychiky při arterioskleróze mozku. Vysvětlil všem přítomným, že i přes farmakoterapeutické pokroky je stále léčba těchto stavů pouze symptomatická a může průběh onemocnění jen zpomalit. O to důležitější se zdá být prevence jako je cvičení paměti celoživotním se učením novým poznatkům, neméně důležitý je pravidelný pohyb způsobující lepší prokrvení mozku. Po přednášce se rozvinula bohatá diskuse na dané téma a Doc. MUDr. Bojar, CSc. přislíbil výhledově účast na dalších akcích.

Odpolední program byl věnován onkologickému tématu, jako přednášející vystoupila MUDr. Pavlína Marešová z gynekologické kliniky FN na Bulovce, která podala ucelený obraz o současné onkologii a zejména komplexní léčbě těchto onemocnění. Předložila systematický přehled komplikací a nežádoucích účinků onkologické terapie podle postižených orgánů, zejména po radio a chemoterapii. Po skončení přednášky odpovídala v diskusi na dotazy posluchačů.

 

     Toto vědecké pracovní setkání zahájil prezident ČLS JEP Prof.. MUDr. Blahoš, na jeho slova poté navázal ústřední ředitel ČSSZ Praha Ing. Hoidekr.

    Odborný program 1.dne zahájil Prof. MUDr. Karel Pavelka, CSc., ředitel revmatologického ústavu Praha, který seznámil osazenstvo s pokroky v současné revmatologii, zdůraznil význam časné diagnostiky zánětlivých revmatických onemocnění, zabýval se charakteristikou jednotlivých druhů bolesti, podle kterých zkušený revmatolog nasměruje další paraklinická vyšetření ke stanovení správné diagnózy. Uvedl, že na se nyní na rozdíl od minulosti propaguje především u revmatoidní artritidy hned v počátcích razantní kombinovaná léčba k navození remise. Zmínil také rozvoj tzv. biologické léčby, která je ovšem zatím velmi finančně nákladná.

   Dopolední program 1.dne uzavřel Prof. MUDr.Petr Brhel, CSc, přednosta Kliniky pracovního lékařství, FN sv. Anny v Brně. Přednesl zde nejnovější statistické údaje za rok 2004, zabýval se výčtem pracovních úrazů a nově zjištěných chorob z povolání jak v ČR, tak ve světě. Celkově v posledních letech dochází ke snižování počtu uznaných NzP, mění se také jejich etiologické faktory.

    Odpoledne se ujal slova Doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc. z Kliniky nemocí z povolání 3. LF UK, který podal ucelenou informaci o klasifikaci pneumokonióz. Ve 2. části se zabýval onemocněním vasoneurosou, uvedl, že toto označení není zcela správné – měl by se užívat pojem sekundární Raynaudův syndrom z vibrací.

    Na závěr 1. dne měla MUDr. Alena Budilová, posudková lékařka referátu LPS Děčín 3 posudkové kazuistiky týkající se posouzení zdravotního stavu u revmatologických onemocnění.

   Dopoledne 27.10. 2005 přednesl velmi zajímavé sdělení Prim. MUDr. Jan Cimický, CSc. z Psychiatrického centra v Praze na téma příznaky stresového selhávání. Velmi přitažlivou a zajímavou formou vysvětlil stále narůstající vliv jednotlivých druhů stresu na psychiku člověka, vyjmenoval několik nejrizikovějších profesních skupin, kde v popředí jsou také lékaři. S postupem času nabývá na významu tzv. technostres, který je dopadem přetechnizovaného světa a jeho důsledkem úbytek mezilidských kontaktů. Následkem tohoto zvýšeného náporu na člověka přibývá s tím souvisejících psychických onemocnění.

   V poslední přednášce vědeckých pracovních dnů vystoupil prim. MUDr. Jan Martínek z gastroenterologického oddělení Mladá Boleslav s tématem hepatologická onemocnění. V 1. části zhodnotil dosavadní výsledky transplantací jater v ČR, další část přednášky věnoval důsledkům užívání některých léků na jaterní funkce, zdůraznil zde zejména toxicitu některých běžně užívaných nesteroidní antirevmatik.

  Po všech odborných sděleních následovala diskuse, kdy přednášející odpovídali na dotazy přítomných lékařů.



zpět na hlavní stránku