Akce SLSZ v roce 2008

 

Dne 13.3.2008 se ve velkém sále Lékařského domu ČLS JEP v Praze uskutečnil vědecko - pracovní den Společnosti lékařů sociálního zabezpečení ČLS JEP (dále SLSZ ČLS JEP), na kterém bylo přítomno 142 účastníků, z toho 41 nečlenů společnosti.

Na úvod přivítala MUDr. Ljiljana Bojičová všechny účastníky jednání a zejména MUDr. Wout de Boera, posudkového lékaře a vědeckého pracovníka z Holandska, člena Rady EUMASS a vedoucího pracovní skupiny, řešící problematiku taxonomie v posudkovém lékařství.

MUDr. Wout de Boer ve své přednášce „Posuzování zdravotního stavu a handicapu z pohledu mezinárodního srovnání“ informoval přítomné o obecných principech posuzování zdravotního stavu, výsledcích studie zaměřené na taxonomii v posudkovém lékařství a jako příklad uvedl několik srovnání systémů posuzování handicapu v různých zemích. Moderní vizí hodnocení zdravotního stavu v zemích EU je posuzování handicapu podle ICF (mezinárodní klasifikace funkčního postižení). Na základě dotazníkové akce, které se zúčastnilo 17 zemí, bylo provedeno srovnání způsobu hodnocení handicapu. V jednotlivých zemích se liší kritéria invalidity, aktivity potřebné k obnovení práce schopnosti, formy výběru klientů, nástroje pro posuzování zdravotního stavu a způsoby kontroly kvality posudkové činnosti. Liší se také úloha ošetřujícího lékaře při posuzování handicapu. V některých zemích (Švédsko, Velká Británie) se zdravotní stav hodnotí pouze na základě posudkové dokumentace, v nepřítomnosti posuzovaného. Jako nástroje k posuzování handicapu slouží různé diagnostické tabulky, tabulky funkčnosti nebo tabulky k výpočtu výdělečné činnosti. Výsledkem posouzení jsou protokoly, které mají různý obsah a formu. Někde jsou to protokoly o výsledcích léčení ve vztahu k handicapu, jinde protokoly s popisem funkční kapacity, v Holandsku existuje počítačový program o zaměstnáních a jejich fyzické a duševní náročnosti. Specializovaná odbornost v oboru posudkové lékařství je vyžadována pouze v České republice a Velké Británii. V Ruské federaci a Slovinsku je posuzování handicapu a rozhodování prováděno v lékařských komisích. Kontrola výsledků a úrovně posuzování zdravotního stavu jen organizována v České republice a Francii. V závěru své přednášky MUDr. Wout de Boer zdůraznil, že budoucnost problematiky posuzování handicapu vidí ve zvyšování odbornosti lékařů a hledání vědeckého základu. Upozornil, že celá přednáška bude také prezentována na kongresu EUMASS v červnu 2008 v Praze.

Odpolední program vědecko - pracovního dne byl věnován problematice roztroušené sklerosy. Doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc, vedoucí lékařka Centra pro roztroušenou sklerosu z neurologické kliniky 1. LF a VFN v Praze, ve své přednášce podala ucelenou informaci o této nemoci z pohledu nových poznatků a trendů. Pozornost zaměřila na etiologii, průběh onemocnění, klinický obraz, vyšetřovací metody, léčbu a posudková kritéria této nemoci. Zdůraznila, že jde o autoagresivní onemocnění, při kterém je postižena bílá hmota CNS. Jedná se o nejčastější příčinu invalidity u mladých lidí. Pracovní schopnost osob postižených touto nemocí závisí na neurologickém nálezu, úspěšnosti zavedené terapie, míře únavy, deprese, přidružených chorobách, motivaci, rodinné situaci a typu zaměstnání. Při posuzování tohoto onemocnění jde často o řešení sociální situace, a ne o zhodnocení zdravotního stavu. V závěru proběhla bohatá diskuse k této problematice. Přednáška Doc. MUDr. Havrdové, CSc, byla přítomnými v sále velmi pozitivně hodnocena.

Na závěr vědecko - pracovního dne podala MUDr. Bojičová a MUDr. Kučera informaci o kongresu EUMASS, který proběhne v červnu 2008 v Praze, byly upřesněny organizační pokyny a výše kongresového poplatku.

Zpracoval: výbor SLSZ ČLS JEP

Ve dnech 5. - 7. června 2008 se v Kongresovém centru v Praze uskutečnil XVII. kongres Evropské unie lékařů sociálního pojištění a zabezpečení EUMASS (European Union of Medicine in Assurance and Social Security), zaměřený na „Chronické nemoci a jejich dopad na zdravotní péči a sociální zabezpečení, včetně ekonomických hledisek“.

Evropská unie lékařů sociálního pojištění vznikla v roce 1973 z vnitřní potřeby lékařů pracujících v sociálním zabezpečení, se záměrem vybudovat platformu pro mezinárodní spolupráci v této oblasti. Příležitostí k širšímu setkávání, navazování kontaktů a výměně zkušeností jsou kongresy, které se konají od roku 1974 pravidelně ve dvouletých intervalech.

Letošní, v pořadí již XVII. kongres, byl prvním kongresem EUMASS, uspořádaným v zemích střední a východní Evropy. To, že byla uspořádáním kongresu pověřena Česká republika, bylo vyjádřením mezinárodního ocenění činnosti zástupců českých posudkových lékařů v Radě EUMASS a celkové úrovně lékařské posudkové služby v České republice.

Pražského kongresu EUMASS se zúčastnilo 300 delegátů z Evropy i zámoří, např. z Kanady a USA. Přijeli hosté mimo jiné i z tak exotických zemí, jako např. z Brazílie nebo Nizozemských Antil. Odborný program vycházel z tradic předchozích kongresů. V průběhu tří dnů se na plenárním zasedání, na jednání v sekcích a při prezentacích posterů vystřídalo několik desítek přednášejících. Jednání a široká diskuse k předneseným sdělením přispěla nejen k vzájemné výměně informací na mezinárodní úrovni, ke sblížení různých pohledů na posuzování zdravotního stavu chronicky nemocných, ale i k dalšímu společnému zamyšlení nad vývojem medicíny v oblasti zdravotně sociální.

Kongres měl na programu nejen odborné přednášky, ale i společenskou část. První den byli členové Rady EUMASS přijati představiteli Prahy na Staroměstské radnici, druhý den byl pro všechny účastníky kongresu i jejich doprovod připraven večerní gala banket v Národním domě na Vinohradech. K pohodě a dobré zábavě přispělo jak samo prostředí, tak také kuchyně a především hudba a tanec.

Letošní kongres měl oproti předchozím kongresům EUMASS několik prvenství. Jednalo se o kongres s nejvyšší účastí a nejvyšším počtem zastoupených zemí, počtem odborných přednášek rovněž překonal předchozí kongresy.

Na uspořádání kongresu se podílela Česká správa sociálního zabezpečení, Česká lékařská společnost J.E.Purkyně a Ministerstvo práce a sociálních věcí, významnou pomoc poskytla agentura AMCA. Jednacím jazykem byla angličtina a francouzština, které jsou oficiálními jazyky EUMASS a díky sponzorům, zejména firmě Siemens, bylo možno zajistit kvalitní tlumočení mezi oběma jazyky i tlumočení do češtiny.

XVII. kongres EUMASS přispěl ke vzájemnému sblížení a k navázání nových osobních přátelství mezi lékaři sociálního pojištění a zabezpečení v Evropě. Kongres byl zcela mimořádnou příležitostí také pro české posudkové lékaře, kteří se mohli v poměrně hojném počtu zúčastnit setkání čelných odborníků v tomto oboru a seznámit se s mnohými zajímavými poznatky a zkušenostmi posudkových lékařů z jiných zemí. MUDr. Ljiljana Bojičová, jejíž přínos pro české posudkové lékařství je velmi dobře znám a ceněn i v mezinárodním měřítku, byla na závěr kongresu zahraničními kolegy poctěna titulem „matka českého sociálního lékařství“.

Důkladná příprava, při které nebylo nic ponecháno náhodě, se vyplatila. Účastníci kongresu vyjadřovali prezidentce kongresu a viceprezidentce EUMASS MUDr. Ljiljaně Bojičové svá uznání za skvělý kongres, vyjadřovali se pochvalně jak o odborné náplni kongresu, tak také o organizačním a technickém zajištění, úroveň gala večera všechny nadchla. XVII. kongres byl nepochybně odborně i společensky velmi úspěšným. Praha se tak díky organizátorům kongresu stala místem, na které budou účastníci kongresu rádi vzpomínat a kam se budou rádi vracet.

Zpracoval: výbor SLSZ ČLS JEP

Ve dnech 21. až 23.10.2008 se v hotelu Mědínek v Kutné Hoře uskutečnily VI. vědecko-pracovní dny Společnosti lékařů sociálního zabezpečení ČLS JEP (dále SLSZ ČLS JEP), na kterých bylo přítomno 125 účastníků, z toho 26 nečlenů společnosti.

Vědecko pracovní dny zahájila MUDr.Ljiljana Bojičová, předsedkyně naší společnosti, která na úvod přivítala všechny účastníky jednání a zejména JUDr. Boženu Michálkovou, ředitelku České správy sociálního zabezpečení (dále ČSSZ). Při této příležitosti vzpomněla na skutečnost, že před 5 lety se ve stejném čase a na stejném místě uskutečnily první vědecko-pracovní dny nově založené SLSZ ČLS JEP za účasti Ing. Jiřího Hoidekra,  tehdejšího ústředního ředitele ČSSZ.

JUDr. Michálková ve svém vystoupení vyjádřila podporu společnosti, kterou chápe jako významnou odbornou společnost, podílející se na odborném vzdělávání posudkových lékařů ČSSZ a na zvyšování prestiže oboru posudkového lékařství. Ředitelka ČSSZ vnímá lékařskou posudkovou službu jako významnou složku ČSSZ a ekonomický nástroj v rámci sociálního pojištění, protože na práci lékařů ČSSZ závisí, zda bude správně posouzeno splnění zdravotních podmínek pro pobírání sociálních dávek občany.

Mgr. Pechan, zastupující vrchní ředitel úseku LPS ČSSZ, ve svém vystoupení stručně nastínil současnou situaci v LPS, před kterou stojí důležitý úkol, týkající se transformace LPS ČSSZ v roce 2009.

Odborný program prvního dne byl věnován hematoonkologii, zejména chronickým leukémiím a lymfomům. Prezentaci připravil kolektiv II. interní kliniky FN Hradec Králové pod vedením jejího přednosty prof. MUDr. Jaroslava Malého, CSc. V první přednášce se MUDr. Monika Hrudková věnovala chronické lymfocytární leukémii (CLL). Jedná se o nejčastější leukémii dospělých v západní populaci, která má extrémně variabilní klinický průběh. Mezi nepříznivé prognostické faktory patří pokročilé klinické stadium (dle Raie III. a IV. stadium, dle Bineta stadium C), zdvojovací čas lymfocytů pod 12 měsíců, difúzní typ infiltrace kostní dřeně, vysoký beta2 mikroglobulin, sCD23, LDH, TK. Pro diagnózu není nutné vyšetření dřeně ani histologie uzliny, stačí krevní obraz s diferenciálním rozpočtem a fenotypizace periferní krve. Klinický staging neumožňuje přesně určit individuální prognózu. Hledají se nové ukazatele s cílem upřesnění individuální prognózy a přizpůsobení druhu, intenzity a načasování léčby individuálnímu riziku nemocného. Zkoušejí se nové léčebné metody s cílem navození dlouhodobé kompletní remise, včetně molekulární. Ve druhé přednášce se MUDr. Štěpánková zaměřila na Hodgkinův lymfom. Upozornila na některá specifika tohoto onemocnění. Standardní vyšetřovací metodou u pacientů s Hodgkinovým lymfomem je PET/CT vyšetření, které má velký význam pro diagnózu. Pro potvrzení diagnózy potřebujeme nejenom histologické vyšetření uzliny, ale také staging, tj. počet postižených oblastí, lokalizaci ve vztahu k bránici, rozměr postižení, extranodulární postižení a přítomnost systémových příznaků. V léčbě tohoto onemocnění převládá snaha o stratifikaci léčby dle histologického subtypu a rozsahu onemocnění a o minimalizaci toxického účinku radioterapie a chemoterapie.

Druhý den byl zahájen zdařilou přednáškou MUDr. Matějčkové, vedoucí lékařky regionálního oddělení LPS ČSSZ pro Středočeský kraj, která se věnovala problematice syndromu vyhoření u posudkových lékařů. Na ní navazovala zpráva o XVII. kongresu EUMASS a členská schůze SLSZ ČLS JEP. Odpolední program byl zaměřen na psychiatrickou problematiku. As. MUDr. Martin Anders, PhD. z psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha se ve své přednášce věnoval depresivní poruše, bipolární afektivní poruše a schizofrenii ve vztahu k posuzování pracovní schopnosti. Typický věk nástupu depresivní poruchy u žen je 19 až 30 let věku. V etiologii se dostává do popředí koncept genetické vulnerability a působení stresu. Pro potvrzení diagnózy je nutná přítomnost 2/3 základních a 1 či 2/7 přídatných příznaků, po dobu minimálně 14 dnů. Trvání léčby deprese je individuální, někdy celoživotně. Bipolární porucha dospělých začíná nejčastěji kolem 20. roku věku. Délka jednotlivých epizod se pohybuje v rozmezí 3 – 5 měsíců. Délka bezpříznakového období mezi epizodami se zkracuje s rostoucím počtem prodělaných epizod. Schizofrenie se řadí mezi psychotické poruchy, které se vyznačují narušením kontaktu postiženého s realitou, výskytem bludů či halucinací a ztrátou náhledu choroby. Před propuknutím choroby, nejčastěji v období adolescence a časné dospělosti, se manifestují prodromální příznaky, např. uzavírání se do sebe, poruchy spánku, depresivní nálada, podrážděnost, zájem o podivná náboženství či mystiku, často zhoršení školního prospěchu. U tohoto onemocnění bývají afektivní příznaky, především depresivní symptomatika a často je tzv. „postschizofrenní deprese“, tj. deprese navazující na prožitou schizoafektivní epizodu. Schizofrenie patří mezi rekurentní onemocnění, u kterého do 1 roku zrelabuje 30-50%, do 2 let 40-60% a do 5-15 let až 80% pacientů. V závěru přednášky proběhla bohatá diskuse zejména k problematice data vzniku invalidity u duševních poruch.

Dopolední program třetího dne byl věnován hepatologii. Vynikající přednášku zaměřenou na hodnocení závažnosti hepatopatií prezentoval prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc, předseda hepatologické společnosti ČLS JEP z II. interní kliniky FN Hradec Králové. Zopakoval fyziologii jater a základní příznaky při chronickém onemocnění jater. Zdůraznil, že porucha funkce ostatních břišních orgánů při hepatopatii, nevyplývá z poruchy funkce jater, ale z portální hypertenze. Symptomatická portální hypertenze se projevuje krvácením z jícnových varixů, krvácením ze žaludku a ostatních varixů, krvácením z portální gastropatie, refrakterním ascitem a pravostranným hydrothoraxem. Novou vyšetřovací metodou používanou v hepatologii je transietní elastografie. Diskuse byla zaměřena na hodnocení funkčních stavů v hepatologii. Prof. Hůlek přislíbil svou účast i na dalších odborných jednáních SLSZ. 

Na závěr vědecko-pracovních dnů zhodnotila MUDr. Bojičová průběh odborného shromáždění, které mělo výbornou odbornou, ale i společenskou úroveň. VI. vědecko-pracovní dny Společnosti lékařů sociálního zabezpečení ČLS JEP byly Českou lékařskou komorou garantovány jako akce kontinuálního vzdělávání a ohodnocena 10 kreditními body.

Zpracoval: výbor SLSZ ČLS JEP

 

zpět na hlavní stránku