Česká liga proti epilepsii uvádí knihu:

"Farmakorezistentní epilepsie"

| Aktuality | Termín vydání: 24.září 2004. | Obsah | Autorský kolektiv | Předmluva | Vydává: TRITON |


Předmluva

 

Podobně jako v jiných lékařských oborech i v klinické epileptologii můžeme v posledních letech pozorovat řadu podstatných změn, které mnohdy zásadně mění zaběhnuté diagnostické a terapeutické postupy. Využití matematické analýzy digitálního EEG signálu již od úrovně běžného EEG vyšetření, rozšíření plně digitálních video-EEG monitorovacích systémů a v neposlední řadě dostupnost bezpečné akvizice intrakraniálního EEG záznamu představují jen některé změny se zásadním přínosem pro moderní diagnostiku záchvatových onemocnění. Neméně významné je zavádění stále dokonalejších a citlivějších MR přístrojů a vývoj nových MR metodik, umožňující detailní zobrazení ještě do nedávné doby nedetekovatelných strukturálních epileptogenních lézí, či neinvazivní stanovení koncentrace různých metabolitů v mozkové tkáni. Novou kvalitu diagnostického procesu slibuje rychlé zavádění nových matematických postupů, umožňujících fúzi výsledků vyšetření různých modalit, jako je například funkční MRI, superpozice subtrakčního SPECT a MRI vyšetření či PET a MRI. Dřívější nazírání epilepsie (či přesněji epileptických syndromů), jako nemoci prakticky neléčitelné u významné části pacientů, se stále výrazněji mění zejména se zaváděním řady nových antiepileptik do běžné klinické praxe a současně s renesancí a dalším zdokonalováním epileptochirurgických  zákroků.



Přese všechny pokroky však zůstává velkým problémem dnešní praktické epileptologie správná péče o epileptické pacienty, kteří nereagují dostatečně na medikamentózní léčbu, a u nichž záchvaty navzdory veškerému úsilí terapeuta přetrvávají. U těchto farmakorezistentních jedinců můžeme často pozorovat nezadržitelnou progresi onemocnění se zvyšováním frekvence a tíže epileptických záchvatů, podobně jako řadu progredujících psychických změn, které negativně ovlivňují kvalitu života samotného pacienta i jeho nejbližšího okolí. Zájem současné epileptologie se proto přednostně soustřeďuje na skupinu farmakorezistentních pacientů. Fenomén farmakorezistence pak můžeme bez přehánění označit za „hot topic“ moderní klinické i experimentální epileptologie. Správná péče o farmakorezistentní pacienty vyžaduje od ošetřujícího lékaře vysoce kvalifikovaný přístup v diagnostické i terapeutické části a klade vysoké nároky na jeho lidské kvality. Navíc je časově velmi náročná, a v neposlední řadě předpokládá dostatečné technické a ekonomické zázemí. Z tohoto pohledu je zcela oprávněná koncepce stratifikované péče o epileptické pacienty, kde je diagnostická a terapeutická péče farmakorezistentním jedincům poskytována vzdělaným specializovaným epileptologem.



V nedávné době bylo v české literatuře publikováno několik zdařilých monografií o epilepsiích. Tyto jsou však dosti obecné a příliš se nevěnují specifickým oblastem spojeným s farmakorezistentní epilepsií (příčiny intraktability, pseudofarmakorezistence, indikace operační léčby, epileptochirurgické zákroky včetně VNS a radiochirurgie, předoperační vyšetření včetně semiinvazivních a invazivních postupů, pooperační péče, Engelova klasifikace, psychiatrické aspekty intraktabilní epilepsie atd.), tedy tématům jejichž zvládnutí je prioritně požadováno po specializovaném epileptologovi. Pro české čtenáře souhrnný text věnovaný nejproblémovějším epileptickým pacientům dosud chyběl. Pokusili jsme se proto sestavit monografii zaměřenou na intraktabilní epilepsie, která by současně posloužila jako přehledný edukační materiál pro specializované epileptologické vzdělávání. Z tohoto důvodu také byla ke spolupráci na textu přizvána řada předních českých epileptologů, čímž vznikl jakýsi „konsensus odborníků k danému tématu“. Na druhé straně bychom byli rádi, kdyby se naše práce stala dobrým pomocníkem nejenom pro epileptology, ale i pro další neurology, praktické lékaře a psychiatry v péči o komplikované epileptické pacienty. Zda se nám podařilo zhostit se tohoto nesnadného úkolu úspěšně, nechť již posoudí sám čtenář.  



 

                 Za autorský kolektiv                       doc. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.