Dlouhodobá regulace krevního tlaku
Václav Hampl
Poznámky k prednášce (ktrou letos nepřednáším) lehce modifikované
pro WWW
(tato prednáška hodně čerpá z vynikající knihy A. C. Guytona "Textbook
of Medical Physiology" [8 vydání], W. B. Saunders, Philadelphia,
1991).
Dotazy a připomínky e-mailem.
- Tlaková diuréza - i jen malé zvýšení arteriálního tlaku značně zvyšuje renální
výdej vody (proč ?);
popisuje ji tzv. renální funkční křivka (její příklad je na tomto obrázku).
- Obdobně vypadá závislost výdeje sodíku na arteriálním tlaku (tlaková natriuréza).
|
|
Proč zvýšení arteriálního tlaku zvyšuje natriurézu/diurézu?:
- Čekali bychom, že vyšší arteriální tlak zvýší filtrační tlak a
tedy povede k větší filtraci.
- To ale zvyšuje průtok proximálním tubulem do segmentu macula densa,
což vyvolá preglomerulární vazokonstrikci (tzv. tubuloglomelurulární zpětná vazba) a tím pokles filtračního tlaku směrem k normálu.
- Spíše se tedy uplatňuje oxid dusnatý (NO), uvolňovaný z endotelu arteriol v důsledku zvýšeného mechanického
namáhání endotelu při zvýšeném tlaku. NO volně difunduje do ledviny
a snižuje reabsorbci sodíku v tubulech.
|
- Příjem vody a solí nezávisí na arteriálním tlaku (na tomto grafu má proto podobu
přímky rovnoběžné s osou tlaku).
- Dlouhodobě musí být příjem vody a solí roven jejich výdeji
- Jediné místo na tomto grafu, kde je příjem roven výdeji, je průsečík křivky výdeje a prímky příjmu, tedy tzv. rovnovážný bod
|
|
- Renální funkční křivka ukazuje, že zvýší-li se arteriální tlak
(šipka 1 na obrázku vpravo), vede to (nezmění-li se funkce ledvin)
ke zvýšení výdeje vody a solí ledvinami (šipka 2)
- Výdej vody a solí proto převýší jejich příjem, organismus tedy ztrácí vodu, objem krve klesá, srdeční výdej klesá a arteriální tlak klesá
- Tato negativní rovnováha tekutin trvá tak dlouho, dokud arteriální
tlak neklesne do té míry, že výdej tekutin je opět roven jejich příjmu, tedy do rovnovážného bodu (šipka 3)
|
|
Snížení srdečního výdeje redukuje arteriální tlak dvěma mechanismy:
- Přímo - Tlak je přímo úměrný průtoku, snížení průtoku snižuje tlak.
- Prostřednictvím lokální autoregulace průtoku - tkáně reagují na snížení průtoku autoregulační "snahou"
o jeho lokální zvýšení tím, že lokálně snižují cévní odpor. Tlak
krve je přímo úměrný odporu, snížení odporu tedy snižuje tlak.
|
- Při poklesu tlaku probíhají tyto děje v opačném směru než při
zvýšení tlaku.
- Z dlouhodobého hlediska tedy musí arteriální tlak vždy mít právě
hodnotu odpovídající rovnovážnému bodu.
Existují pouze 2 způsoby, jak změnit hodnotu, na kterou je dlouhodobě
nastaven arteriální tlak:
1. Změnit výdej vody a solí (posunout renální funkční křivku), anebo |

|
2. Změnit příjem vody a solí.
V obou případech se posunuje rovnovážný bod. |
|
- Proto periferní vazokonstrikce sice působí akutní zvýšení arteriálního
tlaku, ale (zůstane-li funkce ledvin nezměněná), do několika hodin
se tlak normalizuje za cenu snížení srdečního výdeje.
- V mnoha případech periferní vazokonstrikce však dochází i k vazokonstrikci
v ledvinách, což může posunout renální funkční křivku a tím způsobit
hypertenzi.
- V takovém případě je ovšem hlavní příčinou zvýšení renálního cévního odporu, nikoliv zvýšení celkového periferního cévního odporu.
- Voda je relativně snadno vylučována, snadněji než sůl, proto přírůstek
soli snadněji způsobí hypertenzi
- Více soli - vyšší osmolarita - stimulace centra žízně (více pití)
a uvolňování ADH (reabsorbce vody v ledvinných tubulech)
- Za hypertenzi se obvykle považuje arteriální tlak vyšší než cca 135/90 mmHg
(střední 110 mmHg)
- Hypertenze trápí víc než 20 % dospělých
- Poškozuje endotel, což vede k proliferaci hladkého svalu, atheroskleróze,
infarktu, mrtvici, chronickému srdečnímu a renálnímu selhání
- Objemová hypertenze (např. pití soli u psů s redukovanou ledvinnou tkání, tj. aby
vylučování vody mohlo pokračovat jako s normálními ledvinami,
je třeba vyšší tlak, t.j. renální funkční křivka se sune doprava,
navíc je zvýšen i příjem soli a vody):
- Nejdříve vzrůst objemu krve a tedy srdečního výdeje a arteriálního
tlaku
- Periferní odpor klesá díky baroreceptorům
- Ty se ale po pár dnech přenastaví a odpor začíná růst a srdeční
výdej klesat kvůli autoregulaci
- Nakonec je objem krve a srdeční výdej skoro normální a periferní
odpor zvýšený, ale to je sekundární (objem krve klesl kvůli zvýšené
filtraci v důsledku zvýšeného tlaku)
|
|
- Podobně je to u primárního aldosteronismu (adrenergní tumor) -
zvýšená reabsorbce sodíku a vody
- Podobně u opakovaných dialýz
Renin - angiotensin
- Enzym renin uvolňován juxtaglomerulárními buňkami ve stěnách aferentních
arteriol ledvin;
jeho uvolňování zvyšuje:
- Snížení reabsorbce Na v oblasti macula densa (důsledek snížené
filtrace - kvůli sníženému krevnímu tlaku - nebo zvýšené reabsorbce
Na v proximálnějších částech nefronu).
POZOR - dříve se myslelo, že to je naopak, t.j. že zvýšený přísun
Na k buňkám macula densa zvyšuje tvorbu reninu - to je možno najít
v některých starších učebnicích, ale dnes se určitě ví, že to
není pravda.
- Snížení intravaskulárního tlaku v juxtaglomerulárním aparátu (tzv.
intrarenální baroreceptorový mechanismus).
- Snížená aktivita sympatiku (beta1 receptory) - významné hl. při
námaze, posturálních změnách a krvácení.
- Snížená hladina cirkulujícího angiotensinu II (negativní zpětná
vazba).
- Z angiotensinogenu v plasmě odštěpuje angiotensin I (10 aminokyselin)
- Ten je endoteliálním angiotensin-konvertujícím enzymem (ACE) konvertován na angiotensin II (ACE také inaktivuje bradykinin)
- In somatic tissues, ACE is a glycoprotein of 140 kDa and has 2
homologous domains (the amino, or N-terminal, and carboxy, or
C-terminal, sites) that are both catalytically active and that
both require the presence of Zn2+ for activity.
The full-length ACE protein is anchored in the plasma membrane
via a hydrophobic region near its C-terminus. ACE may be released
from the cell membrane by a carboxypeptidase that cleaves the
protein between Arg-663 and Ser-664 to generate the soluble or
circulating form of somatic ACE. Mice genetically engineered to
express only the N-terminal domain of ACE have no tissue-bound
ACE and are hypotensive; this finding supports the concept that
tissue-bound ACE is more important than circulating ACE in the
metabolism of angiotensin I and bradykinin.
|
- Angiotensin II zvyšuje tlak periferní vazokonstrikcí a retencí
vody a sodíku (posun renální funkční křivky), to je důsledek renální
vazokonstrikce a stimulace sekrece aldosteronu
Angiotensin II také zvyšuje citlivost tubuloglomerulární zpětné
vazby
- Renin - angiotensinový systém nám umožňuje pít hodně vody a soli,
aniž by se nám moc změnil arteriální tlak:
 |
Na tomto obrázku jsou červeně normální hodnoty, tmavě modře hodnoty při sníženém příjmu tekutin a zeleně hodnoty při zvýšeném příjmu tekutin. |
- Zvýšení příjmu vody (1) působí snížení tvorby reninu a tím pokles plasmatické koncentrace angiotensinu II (2) oproti normálu. To posunuje renální funkční křivku doleva (3) od normálu, takže její průsečík s novou (zvýšenou) hodnotou příjmu tekutin
odpovídá přibližně podobné hodnotě tlaku jako za normálních podmínek.
- Při snížení příjmu tekutin probíhají tyto děje v opačném směru. Plasmatická koncentrace angiotensinu
II roste a to posunuje renální funkční křivku doprava, takže její průsečík s novou (sníženou) hodnotou příjmu tekutin
odpovídá přibližně podobné hodnotě tlaku jako za normálních podmínek.
- Koarktace aorty: ledvina "vidí" nízký tlak, proto tvoří renin, generalizovaná
vazokonstrikce zvedne tlak všude (nad koarktací hodně), až se
její vlastní tlak normalizuje. Mezitím ale nastala retence vody
(díky aktivovanému reninu - angiotensinu) a první fáze objemové
hypertenze a nastává druhá - normalizovaný objem krve a srdeční
výdej a sekundárně zvýšený periferní odpor
Souhrn mechanismů regulace krevního tlaku
Rychlé a krátkodobé (vteřiny - minuty):
- Baroreceptorová zpětná vazba
- Ischémický mechanismus CNS
- Chemoreceptory
Střednědobé (minuty - hodiny):
- Renin-angiotensinová vazokonstrikce
- Přesuny tekutiny mezi cévami a intersticiem
Dlouhodobé (hodiny - dny)