Muž, 39 let Rizika: Záchvatové onemocnění se nevyskytovalo ani v širším příbuzenstvu. OA bez časného nebo pozdního rizika pro vznik epilepsie. 1. záchvat: V 18 letech, porucha vědomí, generalizované křeče. Popis záchvatů: 1) Porucha vědomí a křeče, bližší popis nebyl k dispozici. 2) Stavy, kdy cítí, že něco není v pořádku, cítí se divně, hůře se vyjadřuje, hledá slova, „dělá hlouposti" (blíže nebyl schopen vysvětlit), dělá chyby v počítání. Pak někdy následuje záchvat generalizovaný. Frekvence záchvatů: 4 za rok. Záchvatů bylo více po nasazení CBZ. Užívaná antiepileptika: PHT, PHT + LTG, TPM + PHT, do naší péče přišel s kombinací CBZ + TPM. Atrofie či hypoplázie gyrů na bazi pravého temporálního laloku ventrálně.
|
SemiologiePopis: Při video-EEG monitoraci nebyl záchvat zachycen.
Zachyceny byly také četné generalizované komplexy SW, vícečetné hroty a komplexy PSW od jednotlivých až po epizody trvající 5 sekund. Komplexy v epizodách měly frekvenci 3,5 Hz. I u generalizovaných výbojů byla patrná výrazná asymetrie (amplitudové maximum bifrontálně a temporálně vpravo) a hrotové komponenty SW komplexů i v epizodách měly zvrat fáze k T4. V některých případech generalizovaným epizodám předcházely ložiskové hroty a ostré vlny pod T4. Epizody ve spánku byly často „spuštěny“ spánkovým vřeténkem. Nález měl charakter sekundární bilaterální synchronie – rychlé propagace z ložiska temporálně vpravo.
Změna medikace: Na základě interiktálního EEG nálezu byla provedena změna terapie – byl vysazen karbamazepin a nasazen valproát.
Výsledek: 22 měsíců od změny medikace je pacient bez záchvatu. |
Kazuistika 4
I pacienti s fokálními epilepsiemi mohou mít na EEG generalizované výboje komplexů hrot-vlna (SW). Může se jednat o vzácnou koexistenci fokální a generalizované epilepsie. Častěji je ale takový nález na EEG obrazem sekundární bilaterální synchronie (SBS), tedy rychlé generalizace z ložiska. I výboje u idiopatické generalizované epilepsie mohou být inkompletní nebo asymetrické, zejména frontálně. V případě SBS bychom měli nacházet lokalizované výboje pouze v jedné oblasti, morfologie lokalizovaných výbojů by se měla lišit od generalizovaných a fokální výboj by měl předcházet („spouštět“) výboj generalizovaný. Fenomén SBS nacházíme nejčastěji u epilepsií frontálního laloku, ale může se objevit i u pacientů s TLE, jak ostatně dokumentuje i tato kazuistika.
Během posledních desetiletí byla shromážděna řada důkazů potvrzujících existenci paradoxního efektu antiepileptik, kdy dochází ke zvýšení počtu záchvatů na podkladě opačného farmakodynamického účinku. Velký potenciál má v tomto smyslu zejména karbamazepin, který m.j. provokuje myoklonie a absence u IGE, může zhoršit stav u benigní epilepsie s centro-temporálními hroty, atd. Otázka zhoršování fokálních epilepsií CBZ je kontroverzní. Ukazuje se, že CBZ není vhodný právě u těch ložiskových epilepsií, kde jsou v interiktálním EEG generalizované výboje hrot-vlna a kde CBZ může potencovat tuto generalizaci (tedy SBS). Tak tomu bylo i u našeho pacienta, kde nahrazení karbamazepinu valproátem výrazně zlepšilo klinický stav.