(komentáře uvítám e-mailem)
Pokud byste chtěli větší kusy tohoto textu někde použít, nejdřív se mě prosím zeptejte.
Vyhledávání v tomto dokumentu:
Jedním z nejvýznamnějších rozdílů mezi malým a velkým oběhem je výrazně nižší krevní tlak a hemodynamický odpor v malém oběhu. Tato skutečnost souvisí s minimálním bazálním tonem plicního cévního hladkého svalu za normálních podmínek. Příčiny tohoto nízkého bazálního tonu nejsou známy.
Na rozdíl od systémové cirkulace působí hypoxie v plicní cirkulaci lokální vazokonstrikci. Tato hypoxická plicní vazokonstrikce napomáhá distribuci průtoku krve přednostně do lépe ventilovaných částí plic a tím významně přispívá k optimalizaci okysličení krve. Mechanismus této fyziologicky významné odpovědi není dostatečně jasný.
Chronická hypoxie působí v plicní cirkulaci morfologicky fixovanou plicní hypertenzi, na níž se kromě zvýšení cévního tonu podílí take proliferace komponent cévní stěny. Ta vede ke ztluštění cévní stěny a zúžení lumen.
Oxid dusnatý je nedávno objeveným endogenním vazodilatanciem produkovaným endotelem. Oxid dusnatý má take antiproliferativní vlastnosti.
Cílem pokusů shrnutých v teto práci bylo prostudovat úlohu endogenního oxidu dusnatého v plicní cirkulaci. Konkrétně nás zajímalo, zda oxid dusnatý přispívá k nízké úrovni bazálního tonu plicního cévního hladkého svalu, zda a jakou má úlohu při akutní hypoxické plicní vazokonstrikci a při chronické plicní hypertenzi. Dále nás zajímal mechanismus vazodilatačního působení oxidu dusnatého v plicích a možnost terapeutického využití získaných poznatků.
Zjistili jsme, že na rozdíl od systémových cév je bazální úroveň syntézy oxidu dusnatého v plicních cévách minimální. Oxid dusnatý tedy nepřispívá k udržování plicního cévního tonu na nízké hodnotě. Syntéza oxidu dusnatého v plicní cirkulaci ovšem stoupá při akutní hypoxické plicní vazokonstrikci i při chronické hypoxické plicní hypertenzi. Tím pravděpodobně brání příliš výraznému vzrůstu intravaskulárního tlaku, který by mohl poškodit tenké alveolokapilární rozhraní.
Mechanismus vazodilatačního působení oxidu dusnatého v plicní cirkulaci zahrnuje kromě dříve popsaného ovlivnění vápníkových kanálů a pump také aktivaci kalciem řízených draslíkových kanálů, které jsou významné pro polarizaci membrány. Proto tato aktivace vede k hyperpolarizaci membrány, a ta způsobí inhibici napětím řízených vápníkových kanálů a následné snížení intracelulární koncentrace kalcia a vazodilataci.
Inhalace exogenního oxidu dusnatého se úspěšně používá pro léčbu plicních hypertenzních krizí. Tam, kde je plicní hypertenze vleklá a léčba musí být dlouhodobá, není vsak zatím tato léčba technicky použitelná. Zjistili jsme, že opakované inhalace aerosolu roztoku dietylentriamin/NO, látky spontánně uvolňující oxid dusnatý, signifikantně redukují chronickou experimentální plicní hypertenzi. Tato pacienty neobtěžující procedura má tedy potenciál stát se po náležitém studiu možné toxicity vhodnou léčbou plicní hypertenze.